Říká se, že neurony vedou signál, ale jaký signál, čeho signál? Pokud Vás zajímá jak to tedy funguje, přečtěte si následující článek, třeba Vám to tajemství odhalí
Představme si neuron, tu buňku, která nám tvoří mozek(abych Vás nenaváděla, mozek není tvořen z většiny neurony, ty jsou tam v poměrně “menšinovém” zastoupení, neurony tvoří v poměru k jiným buňkám mozku jednu padesátinu), míchu, umožňuje nám kýchat, přemýšlet, chodit prostě skoro všechno.
Tahle buňka má spoustu výběžků, jednak jedny, kterým se říká dendrity vedou signál do neuronu, na druhé straně neuronu je axon, který naopak vede signál ven z neuronu na jinou neuronální buňku nebo na nějaký “efektorový” orgán, třeba sval. Aby nedošlo k mýlce, axon je na buňce opravdu jen jeden, ale na svém konci se dělí na mnoho dalších výběžků, kterým se říká axonální knoflíky.
To bychom tedy měli popsané tak nějak jak asi vypadá takový neuron, ale teď to podstatné, jaký to vede signál. Jste zvědavý? Máte se na co těšit, doufám, že Vám to vysvětlím dost pochopitelně.
každá buňka musí mít nějaký “obal”, nějakou slupku, která jí udává tvar. Tou slupkou, je u buněk cytoplazmatická membrána (odděluje cytoplazmu, což je vnitřní gelová výplň buňky od okolního prostředí), která je tvořená takzvanou dvouvrstvou fosfolipidů (za tímhle názvem nehledejte řádnou záludnost, jsou to fosfolipidové molekuly, které tvoří dvě vrstvy). V téhle dvojvrstvě jsou umístěné různé motorky a póry, které umožňují buňce, aby komunikovala se svým okolím. Ještě se k tomu vrátíme a dovysvětlíme, teď to pro představu stačí
Mrkneme se na jeden konec neuronu, kde je spojen dendrit s axonen nějakého vedlejšího neuronu. Dendrit a axon (axonální knoflík) spolu tvoří takzvanou synapsi, což je vlastně taková kapsička.
Axon do synapse (kapsičky) vypustí neuropřenašeč (neurotransmiter), ten se naváže na stroječek(receptor) na cytoplazmatické membráně dendritu (ten náš neuron, ne sousední).
Teď trošku konkrétněji
Z axonu se vylije neurotransmiter Serotonin do synaptické štěrbiny (kapsička) a naváže se na receptory na postsynaptické membráně dendritu (membrána “našeho” neuronu). Receptor pro serotonin je kanálek v cytoplazmatické membráně(mluvím o receptoru 5HT3), který je regulovaný navázáním serotoninu. Po navázání serotoninu se kanálek otevře a začne do buňky vpouštět Na plus a Ca 2 plus ionty
Celé vedení signálu využívá jedné věci, a to napětí. Nemusíte lovit v hlavě, jaký je vzoreček pro napětí a co to přesně je, není to teď potřeba.
Vysvětlíme si takzvané “napětí na membráně” neboli membránový potenciál
Existují různě nabité molekuly, třeba kationty a anionty různých prvků jako jsou anionty chloru, nebo kationty draslíku, mohou být nabité ale i celé proteiny. A “napětí na membráně” je rozdíl součtu těchto nábojů (prostě, která strana je “silnější”).
Za normálních podmínek (neuron nevede žádný signál) je napětí na membráně neuronu -70mV. Uvnitř neuronu, je většina molekul nabita záporně a okolo neuronu naopak je většina nabita kladně. Teď tedy máme přičichnuto k tomu, co vlastně ten signál je, nechte se překvapit, ještě to zdaleka není všechno
Takže, 5HT3 receptor nám začal do neuronu (do jeho dendritu) pumpovat sodíkové a vápenaté ionty (kationty, kladné) a co dál? Receptor pumpuje, pumpuje dokud na membráně neuronu nevznikne prahová hodnota membránového potenciálu. Prahová hodnota je někde okolo -55mV (tedy uvnitř to přestane být tak záporné, protože tam receptorový kanálek napumpovat kladné atomy)